Page 64 - Packaging 5/2021

HISTORIE / TISK
Vynález, který ovládl kosmos
Datum narození muže, který svým objevem ovlivnil umělecký i průmyslový tisk po několik století je 6. 11. 1771. Bylo to 350 let po objevu knihtisku, kdy byl zásluhou Aloise Senefeldera objeven princip tisku z plochy. Zhotovení tiskového obrazu na leštěném povrchu vápence se nazývá litografie, neboli kamenotisk. Od Vladimíra Lukeše, předsedy Společnosti tisku při ČS VTS.
Počátky tisku z plochy
Letos je tomu 250 let, kdy se v Pra- ze, v Rytířské ulici, narodil slavný objevitel „tisku z plochy“ Alois Jan Nepomuk František Senefelder. Zpočátku, zdá se, nebyl ceněn „nález lithografie“, jak o tom referuje dobová literatura, jak by příslušelo jeho vý- znamu. V pamětním spisu vydaném (1899) k oslavě 100. výročí tohoto významného objevu se dočteme: „Avšak ačkoliv, jak známo, v době dosti krátké vynález tento celý téměř kosmos ovládl, přece oproti tomu nelze zase utajiti podivení, že jak o vynálezu, tak
i o vynálezci samém poměrně velmi málo bylo napsáno.“ A o kousek dál stojí: „Rovněž tak žalováno budiž na to, že ani sama osoba původce vynálezu tak důležitého nebyla po zásluze dostatečně ku bližšímu poznání odhalena.“ Knihtisku, který umožnil jednodušší a levnější rozmnožování textů, něco
chybělo. Mimo dotisk iniciály jinou barvou v záhlaví jinak černého textu, nebylo prakticky proveditelné vy- tisknout například barevný obrázek. V Mozartově století si rovněž tiskaři a především muzikanti lámali hlavu nad tím, jak rychle a levně rozmnožit tiskem notové záznamy. V té době přichází na svět převratný objev.
Zda byl podle pověsti prvním tiskem z plochy vzkaz Senefelderově prad- leně, napsaný mastnou křídou
na vápencový kámen, nevíme, nebyli jsme u toho. Spekuluje se jednou
o záměru, jindy o náhodě, jiní tvrdí, že jde o smyšlenku. Jisté je to, že když byl na tento vzkaz přitisknut papír, spatřila světlo světa první litografie. Vznikla technologie, která se nazývá tiskem z plochy, protože tisknoucí
a netisknoucí místa tiskové formy nerozlišuje výška (na rozdíl od knih- tisku, hlubotisku).
Alois Senefelder byl kočovný herec
a dramatik a z toho důvodu, jak rovněž dokládá historie, měl hluboko do kapsy. Potřeboval však vytisknout či rozmnožit, aniž by musel platil vydavatelům, jak svoje texty, tak divadelní plakáty. U kolébky geniál- ního objevu stála potřeba najít nějaký levný způsob tisku.
Senefelderův chemický tisk
Zhotovení tiskového obrazu na leš- těném povrchu vápence se nazývá litografie, česky kamenotisk. Tato disciplína je vyhledávaná mnohými výtvarnými umělci dodnes. Je nutné připomenout, že před samotným ob- jevem Aloise Senefeldera se odehrálo několik pokusů použít kámen jako tiskovou formu. Byly zhotoveny kres- by zpracované rytecky a zaleptané do kamene.
Senefelder zprvu hledal možnost pro rozmnožování dramatických textů
a not tiskem u jiných materiálů. Rytiny do drahých měděných desek byly však nad jeho finanční mož- nosti. Když vcelku náhodně přišel
na zvláštní vlastnosti jednoho druhu vápence a zjistil, že jeho upravený povrch se chová příznivě k jeho pokusům, bylo rozhodnuto. O dva roky později Senefelder dotáhl svůj objev do úspěšného konce. Nejvhod- nější tiskovou formou se ukázal být solenhofenský vápenec. Odtud název litografie složený ze dvou řeckých slov: lithos – kámen a grafein – psáti. Psáti na kámen.
Ak. mal. Martin Bouda, Jiří Suchý a výtvarník Tomáš Bím
(Foto: Zdeněk Lhoták)
64 PACKAGING 5/2021