Page 58 - Packaging 4/2021

PAPÍR / VÝROBA
nejenže rozloží tuky, barviva a nečis- toty obsažené v hadrovině, ale naruší i mezibuněčnou hmotu, spojující rostlinná vlákna, aniž by samotná vlákna poškodila. Již od počátku se používaly roztoky těchto látek, nebo jejich směsí:
1. Nehašené vápno (oxid vápenatý) 2. Soda (uhličitan sodný)
3. Hydroxid sodný
4. Potaš (uhličitan draselný)
5. Siřičitan sodný
Kotle zahřívané přímým plamenem brzy vystřídaly speciální vařáky válcového i kulového tvaru (ten byl
v našich zemích častější), velmi často otočné kolem vodorovné osy. Hrdlem s přírubou se do otočného vařáku nasypaly nasekané hadry a zalily se varným roztokem vhodného složení a koncentrace podle toho, o jaký druh hadrů šlo a jaký papír z nich měl být vyráběn. Poté se příruba upevnila
a dutou osou, která zároveň tvořila přívodní potrubí, se do vařáku vpus- tila ostrá pára. Jakmile pak tento obří „papiňák“ začal pojistným ventilem páru upouštět, začal se vařák otáčet rychlostí 1–2 otáčky za minutu. Pára se přitom vpouštěla až do té doby, než obsluha – „vařič“ – uznala, že to již pro zanesený druh hadrů stačí. Pak nastala vlastní várka, která trvala, opět podle druhu vařeného materiá- lu, 2 až 16 hodin. Nato se vařák otočil přírubovým hrdlem dolů a nejprve varný louh a potom i uvařená hadro- vina, se vypustily do připravených nádrží – louh k případné regeneraci
a hadrovina k vyprání. V některých
provozech probíhalo první praní pří- mo ve vařácích a mimo ně se hadrovi- na již jen dopírala.
Mletí hadroviny
Uvařená hadrovina je nyní přibližně v takovém stavu, v jakém bývala
v minulém století po třech týdnech hnití, jen je mnohem čistší a také ztráty vláken jsou nesrovnatelně nižší. Před konečným zpracováním na papírenském stroji ji ale čeká ještě jedna veledůležitá procedura – mle- tí. Stoupy, které v minulosti určité rozmělňování zajišťovaly, zmizely
v historii, neboť počátkem 18. století spatřil v Holandsku světlo světa první holandr. Pravděpodobně Němci jej také pojmenovali podle místa odkud tento stroj přišel: „Holländer“, po čes- ku: holandr či zastarale hadromel.
A troufám si říct, že zasloužilo-li by si nějaké papírenské zařízení nejčestněj-
Holandr v provozu
ší uznání a zlatou medaili za zásluhy, měl by to být právě holandr. Rozvlák- ňování, mletí, praní, bělení, to vše se v něm provádělo a provádí, neboť je ve světě ještě mnoho papíren, kde toto úžasné zařízení stále slouží. A ještě něco, práce papírníka, obsluhujícího holandr, tedy „mleče“, je po staletí po- važována za jednu z nejdůležitějších a nejodpovědnějších v celém procesu výroby papíru.
Fenomén zvaný holandr
Ačkoli i holandr prodělal v průběhu času řadu přeměn a zlepšení, v zákla- du zůstal stejný jako před dvěma sty lety. Oválná vana z betonu či litiny, rozdělená podélnou příčkou, zhruba v polovině, kolmo k ose holandru je umístěno mlecí zařízení. To sestává
z rotujícího válce, na jehož povrchu jsou upevněny mlecí nože, do podla- hy vany je pak zapuštěna základna se statickými noži, zvaná „brdo“ (Pozn. O to, kdo v Čechách zavedl výraz „brdo“ se dodnes přou papírníci a textiláci – ti tak nazývají jednu z částí tkalcovského stavu). Vanou holandru cirkulu-
je hadrovina, poháněná mlecím válcem. Ta se obvykle nejprve 1–2 hodiny propírá čistou vodou, kdy je mlecí válec od brda oddálen, potom se mlecí agregát tzv. složí – válec
s mlecími noži se přiblíží k nožům
v brdu a začne vlastní mletí. Stupeň vymletí, a to, jak mnoho jsou vlákna budoucí papíroviny štěpena (fibrilo- vána) nebo krácena, je dán právě tím, jak daleko jsou od sebe nože statické a nože rotující vzdáleny. Tím je pak také určena charakteristika a kvalita papíru, který z nich má být vyroben.
58 PACKAGING 4/2021
Vaření hadrů v kulových vařácích