Page 23 - Packaging 4/2021

DODAVATELÉ / PLASTY
závodu v Rosicích, toto rozhodnutí je pro
nás optimální, díky blízkosti dálnice je do našeho závodu dobrá dopravní dostupnost, dobré spojení pro lidi z okolních obcí atd. A je tu možnost dalšího růstu. V závodě máme volnou halu pro další dvě až tři výrobní linky. I když i výroba rPETu má vysokou spotřebu elektrické energie, přesto výroba lahví (preforem) z recyklovaného PETu má
o 80 % nižší spotřebu energie než výroba
z primární suroviny.“ Výrobní linka ra- kouské firmy NGR zušlechťuje nadrcené vločky PET (flakes) z použitých a vytřídě- ných nápojových obalů, které společnost rPET InWaste nakupuje na volném trhu. Sebraná surovina se nejprve testuje, dále se upravuje, zušlechťuje. Součástí linky je polymerizační reaktor, v němž chemické procesy probíhají.
Ing. Hudeček vysvětluje: „Jedná se o che- mickou reakci, tzv polymerizaci. My zušlech- těním (vysušením, roztavením v extruderu
a pomocí chemické reakce v polymerizačním reaktoru) vracíme použitému materiálu vlast- nosti, které měl původně. Základní kvalita- tivní parametr je vnitřní viskozita (udávaná tzv. viskozitním číslem), rPET, který od nás odchází, má vnitřní viskozitní číslo od 0,80 do 0,84. Teplota, tlak a čas vracejí polymeru potřebné vlastnosti, jeho řetězce se znovu natahují. Čím delší řetězec, tím vyšší visko- zitní číslo, větší pevnost a tím vyšší kvalita. Tavenina prochází čisticími síty, ve vakuu
se vymrazují ostatní případné kontaminace a po vychladnutí se seká na granule o veli- kosti2až3mm.
Jak je to s čistotou granulátu, pokud jde
o příměsi, lepidla či např. biodegradabilní odpad? Co se stane, pokud se tam dostane?
Náš cíl je uzavřít cirkulární kolečko a fungovat v režimu bottle-to-bottle (zpět do nápojových lahví).
Jiří Hudeček předvádí moderně vybave- nou laboratoř a říká: „U nás kontrolujeme každou dodávku. Z kamionu s dvaceti velkoobjemovými vaky (Big Bagy) se odebere namátkově z pěti až šesti vaků po třech vzor- cích a ty u nás testujeme. I náš dodavatel má přísné předpisy pro to, co může dodat. Také testuje a my testujeme znovu. Někdy se stane, že celou dodávku vracíme, pokud je ve vzorku více kontaminantů. Některé kontaminanty
se však nedají vůbec odhalit. Nejsou zdraví škodlivé, ale mohou způsobit problémy při vyfukování lahví. Řešení tohoto problému
je již k dispozici v legislativě. Jedná se o tzv. ekomodulaci, která říká, jestliže dáváš na trh plast, který je dobře recyklovatelný, platíš nižší poplatky, pokud je hůře recyklovatelný, platíš trojnásobek či čtyřnásobek. Díky vyš- ším poplatkům se vytlačují z trhu nerecyklo- vatelné obaly.“
Plast se nyní považuje za ekologického nepřítele č. 1. Objevují se již i papírové lahve. Nemáte obavy z nedostatku suro- viny pro vaše zpracování?
Ing. Hudeček však vyzdvihuje plast
jako vynikající materiál, který se může recyklovat do nekonečna. „Obecně – plasty
nejsou špatné, bez nich už nedokážeme žít. Nemyslím si, že řešením jsou např. papírové lahve, protože ty jsou ve finále také uvnitř potažené plastem. Nápojové kartony – to je to samé, velmi často se bohužel jedná o tzv. greenwashing a ne skutečné ekologické řešení. Samozřejmě čest výjimkám. Osvěta ale fun- guje a spotřebitelé i rozumní výrobci určitě prozří,“ říká optimisticky Jiří Hudeček.
Co se stane, když nebude zdrojová su- rovina? „Covid ve všech ohledech napáchal spoustu nepředvídatelných problémů – řádově60%PETugenerujeturistika,cesto- vání, různé eventy, koncerty, sportovní akce, konzumace v restauracích atd. V pandemii nic z toho nebylo. Vzpomeňme na nedávné olympijské hry v Tokiu bez diváků. PETu se spotřebovalo celkově daleko méně. Můžeme říct – zaplaťpánbůh, ale celá věc má další konsekvence. PET vzniká jako druhotná surovina při výrobě leteckého paliva. A když nyní slyšíme názory typu ,nebudeme létat, zachráníme planetu‘, tak v důsledku toho nebude například dostatek suroviny právě pro výrobu PETu. Provázanost v globali- zovaném světě je daleko složitější, než si myslíme, nebo jsme schopni domyslet.“
Jak se díváte na iniciativy ohledně třídě- ní a na systém zálohování PET lahví? „Toto je složitá otázka. Úvodem bych rád zdůraznil, že postoj naší společnosti je fakticky v této věci neutrální. My dokážeme vyrobit regranulát v potravinářské kvalitě jak z použitých lahví ze žlutých kontejnerů, tak samozřejmě ze zálohového systému. Když se na problematiku podívám očima poučeného občana, myslím si, že u nás máme dobře fungující systém a EKO-KOM odvedl kus dobré práce.
Na druhou stranu, doba se zásadně změnila a naše republika musí nejpozději v roce 2025 materiálově využít 50 % všech plas- tových obalů. Podle posledních informací společnosti EKO-KOM jsme na úrovni cca 28 % materiálového využití a poslední čtyři roky systematicky vytříděnost klesá. Mys- lím, že naším společným zájmem by měla být redukce mnohdy nerecyklovatelných plastů ve prospěch těch recyklovatelných. Naučit občany tyto plasty rozpoznat, třídit je a vhazovat do žlutých kontejnerů. Před- vídatelným způsobem dát průmyslu vědět, že tyto plasty budou ve větším množství
k dispozici, aby došlo k potřebným investi- cím do nových technologií. Upřímně, myslím si, že přijde doba, kdy na třídicích linkách budou rádi, že se tam ,nepletou‘ PET lahve, protože dotřídit velké množství ostatních plastů bude velká výzva. Na základě těchto skutečností úplně nechápu odpor zaintereso- vaných subjektů proti zálohovému systému.“
Aktuální situaci nám přiblížila i společnost EKO-KOM
U vytříděných obalových odpadů z kovu, papíru, skla a nápojových kar- tonů dosahuje míra dotřídění pro mechanickou recyklaci 96 %, u plastů
je situace složitější, což je dáno hlavně širokým spektrem jejich druhů. Problematické jsou zejména směsné plasty a fólie, pro které je nutné hledat uplatnění. Naopak nápojové PET lahve jsou stále velmi žádanou komodi- tou, ani z hlediska třídění a zpracování nepatří k problematickým odpa- dům. A poptávka po této komoditě ještě poroste, jakmile vejde v platnost směrnice o omezení jednorázových plastů. Ta stanoví např. povinné pro- centa obsahu recyklovaného PETu v nově vyráběných nápojových PET lahvích.
„Chceme-li splnit ambiciózní recyklační cíle, vyplývající z unijních směrnic CEP a SUP, musejí se všichni, nejen EKO-KOM, zaměřit zejména na problematické odpady, na jejich třídění, účinnost dotřídění na třídicích linkách, na jejich mate- riálovou recyklaci a v neposlední řadě také na dostatečnou poptávku po recyklo- vaných výrobcích. EKO-KOM proto tímto směrem směřuje svoji pozornost a také nezbytnou finanční podporu,“ řekl Petr Šikýř, provozní ředitel EKO-KOM.
PACKAGING 4/2021 23