Výrobci v Evropě očekávají další dvouciferné zvyšování cen
Koronakrize vážně narušila vztah mezi nabídkou a poptávkou po surovinách a výrobou zboží dlouhodobé spotřeby. Zatímco výrobci museli kvůli pandemii snížit výrobu a zásoby, poptávka vzrůstala. V poslední době navíc došlo k nepříznivým přírodním událostem, jako je extrémní sucho nebo škody způsobené kůrovcem, které vedou k dalším problémům. Třešničkou na dortu byla dopravní zácpa v Suezském průplavu a blokáda jednoho z největších světových kontejnerových přístavů v Číně. Výsledek: ceny surovin téměř explodovaly. V průměru od podzimu 2020 došlo ke zvýšení cen o 30 procent a od začátku roku o 20 procent – například u druhotných kovových surovin je to 65 procent. Nejprudší nárůst je zaznamenán u dřeva, zde se cena v Německu od září zdvojnásobila. „Ceny surovin se upravují směrem nahoru každé dva až tři dny. Trend udávají Severní Amerika a Čína, kde jsou ceny již o třetinu vyšší než v Evropě,“ říká Danilo Zatta z poradenské společnosti v oblasti managementu Horváth. „Zachází to dokonce tak daleko, že stále více výrobních podniků musí ukončit činnost a přecházet na program Kurzarbeit, protože navzdory vysokým objednávkám je na trhu prostě příliš málo surovin, a to i za přemrštěné ceny.“
U další suroviny, válcované oceli, se ceny za tunu od začátku roku zvýšily o 60 procent. Průmysl očekává další nárůst o 18 procent do konce roku. „Kvůli masivnímu rušení objednávek kvůli koronavirové krizi výrobci oceli částečně zavřeli celé výrobní závody a povinnou odstávku využili na zdlouhavé údržbářské práce,“ říká Zatta. „Ekonomika se pak vzpamatovala rychleji, než bylo možné znovu zvýšit objem výroby. Zákazníci téměř vyčerpali své zásoby, aby v krizi zůstali co nejlikvidnější, a nyní je chtějí doplnit.“
Neočekávaně rychlé ekonomické oživení tlačilo prudce nahoru také ceny plastů, protože tato surovina je ve velkém potřebná pro téměř všechno zboží dlouhodobé spotřeby, jako jsou automobily, nábytek a domácí spotřebiče, přičemž všechny tyto položky zažívají nárůst poptávky. I u rychloobrátkového spotřebního zboží je navzdory trendu udržitelnosti požadováno velké množství plastů, protože plastové obaly na potraviny a výrobky s sebou jsou žádány z hygienických důvodů. K omezování zásobování dochází v USA také kvůli extrémnímu počasí, jelikož dodávky energie byly narušeny mrazy. Následkem toho jsou plastové materiály jako PE nebo PP dražší. Měď, železná ruda, ropa, palladium a rhodium jsou další komodity, které byly zasaženy prudkým zvýšením cen. A materiály a polotovary také zaznamenávají prudký nárůst, což je obzvláště těžké v nábytkářském průmyslu.
Podle D. Zatty bude náhlý nárůst cen surovin na denním pořádku i po pandemii, protože extrémní povětrnostní jevy, narušení infrastruktury, vývoj na finančním trhu, obchodní konflikty a logistické problémy na stále napjatějších dopravních tepnách narůstají a vysoký stupeň globalizace má okamžitý a silný dopad.
Pro tuto mezinárodní studii trhu provedenou společností Horváth bylo od března do července 2021 dotazováno celkem 1041 vedoucích pracovníků (tři čtvrtiny byli generální a finanční ředitelé, ředitelé prodeje a zásobování) z výrobních společností (v automobilovém průmyslu, nábytkářství, výrobě domácích spotřebičů a elektroniky a obalářství) v Evropě, včetně 145 výrobců z Německa. Další respondenti pocházejí z Itálie, Velké Británie, Francie, Španělska, Švýcarska, Rakouska, Nizozemska, Belgie, Švédska, Norska a Dánska.