Severské papírny přecházejí od publikačních papírů na lepenky
Stora Enso dokončila konverzi papírny ve finském Oulu z tiskových papírů na balicí: Od půlky ledna do 2. pol. 2021 bude nabíhat do plného provozu Valmetem přestavěný papírenský stroj PM7 na výrobu kraftlineru z panenských vláken v rozsahu hmotností 80–225 g/m2 s kapacitou 450 000 t/r. Třívrstvý kraftliner AvantForte je určen pro náročné balení čerstvých, mastných či vlhkých potravin i špičkové e-commerce obaly. Hannu Kasurinen, výkonný viceprezident, divize obalových materiálů: „Oulu bude nejmodernější technologií vyrábět pevný, materiálově hospodárný a kvalitní kraftliner. To nám dovolí napojit se na prémiové segmenty se silným růstovým potenciálem, jako je potravinářství a e-commerce. Po kraftlineru pro kontakt s potravinami s hnědou i bílou vrchní vrstvou je silná poptávka. Pro tento typ konverze mělo Oulu ideální výchozí podmínky. Byla tu integrovaná celulózka, elektrárna, papírenské linky a zkušený tým. Navíc vynikající lokalita pro suroviny a logistiku s přilehlým hlubokomořským přístavem.“ Když v roce 2018 vznikala studie proveditelnosti, mělo Oulu kapacitu 360 000 t chemické buničiny z měkkého dřeva a dva stroje na 1 080 000 t papíru. Po spuštění první linky na karton bude příležitost adaptovat na obalové materiály i druhý stroj, což by dále vylepšilo jeho konkurenceschopnost a zvýšilo úspory fixních a proměnných nákladů.
V rámci projektu byly celulózka a sušicí stroj upraveny na výrobu 530 000 t/r nebělené hnědé buničiny, z nichž kolem 150 000 t bude určeno na prodej. Investice dosáhla 350 mil. eur. V lednu 2021 podepsala Stora Enso smlouvu s Evropskou investiční bankou na půjčku 150 mil. eur. Při plném provozu bude Oulu pro divizi obalových materiálů generovat o 300 mil. eur ročně navíc. Očekává se zlepšení EBITDA marže Oulu o 15–20 % a návratnost provozního kapitálu divize obalových materiálů 20 %.
Byly provedeny určité změny i v ekologických vlastnostech papírny, např. v úpravě vypouštěných plynů a odpadních vod či skladování štěpků. Celkově bylo na zlepšení vynaloženo 40 mil. eur a papírna má nyní schopnost produkovat veškerou energii, kterou potřebuje, bez fosilních paliv. Spotřeba dřeva nakupovaného hlavně od soukromých vlastníků v severním Finsku naroste o 0,5 na 2,4 mil. m3 ročně. To znamená ročně přes 100 mil. eur v hotovosti pro místní ekonomiku za surovinu, její těžbu a přepravu a dnes sto, v budoucnu až několik stovek nových míst v zásobovacím řetězci.
Annica Breskyová, předsedkyně a generální ředitelka: „Dokončení přestavby je důležitý krok v naší transformaci a odpovídá rostoucí celosvětové poptávce po oběhových a ekologických obalových materiálech.“ Mj. to také znamená konec řady bezdřevých natíraných ilustračních papírů Stora Lumi v arších a rolích pro ofset a digitální tisk. Ukončení jejich výroby přinese propuštění 365 zaměstnanců. Přibližně 20 % odejde do penze, ostatní Stora Enso podpoří různými způsoby. Kati ter Horstová, výkonná viceprezidentka, divize papíru: „Budeme úzce spolupracovat s našimi ostatními lokalitami, městem Oulu a dalšími zainteresovanými stranami, abychom jim poskytli služby outplacementu, skupinové a individuální školení či finanční podporu na rozjezd vlastního podnikání.“
Konverze také posílí služby divize při řezání archů. Závod Lumipaper v Antverpách, který se právě přestavuje z řezání papíru na lepenky, využije řezačky z Oulu a bude obsluhovat kontinentální Evropu.
Metsä Fibre, součást skupiny Metsä, učinila v únoru definitivní rozhodnutí postavit novou papírnu na biovýrobky v Kemi ve Finsku. Celulózka bude postavena nákladem 1,6 mld. eur a prý půjde o “největší investici finského lesnického průmyslu ve Finsku vůbec“ a také největší výrobní zařízení v tomto odvětví na severní polokouli. Je konstruována na kapacitu 1,5 mil. t buničiny z měkkého a tvrdého dřeva ročně a k uvedení do provozu by měla být ve 3Q 2023. Nahradí současnou místní celulózku s kapacitou 620 000 t/r, která dosáhla konce životnosti. Spotřeba dřeva prý stoupne o 4,5 na 7,6 mil. m3 ročně. Bude pocházet z udržitelně obhospodařovaných lesů, převážně finských, v budoucnu v rozsahu asi 1 mil. m3 ročně i ze švédských.
Jedinečná koncepce úplného využití dřevní suroviny a vedlejších produktů k náhradě fosilních materiálů a paliv vyprodukuje mj. 2,0 TWh obnovitelné elektrické energie ročně (zhruba 2,5 % celkové finské výroby elektřiny). Elektrická soběstačnost areálu bude 250 %. Ismo Nousiainen, generální ředitel, Metsä Fibre: „Poptávka po severské buničině z měkkého dřeva celosvětově roste. Obnovitelná energie v podobě elektřiny, paliv a tepla z Kemi bude prodávána externím zákazníkům.“
Použita bude nejlepší dostupná technika, jejíž úroveň splňuje, ba překračuje požadavky EU BREF. Stavba zůstane pod emisními limity stávající celulózky, i když bude mít víc než dvojnásobnou kapacitu. Už před konstrukcí bylo bráno v úvahu např. omezování hlučnosti – při výstavbě i provozu.
Do následujících dekád investice zajistí 250 pracovních míst v celulózce a asi 1 500 nových míst v celém přímém hodnotovém řetězci ve Finsku, většinou při zásobování dřevem. Papírna zvýší roční hodnotu finského vývozu o asi 0,5 mld. eur a v rámci Finska z tržeb za dřevo a domácích nákupů poplyne dalších asi 0,5 mld.
Ilkka Hämälä, předseda a generální ředitel, skupina Metsä: „V doplňkovém rozpočtu na rok 2020 vláda alokovala fondy na dopravní sítě severního Finska. Zapojení veřejného sektoru do rozvoje infrastruktury je velmi důležité.“
Na investici půjde 40 % domácího kapitálu a 60 % dluhového financování, jež tvoří půjčka 500 mil. eur garantovaná finskou státní společností Finnvera, 200 mil. eur garantovaných švédskou Agenturou pro exportní úvěry, 200 mil. eur od Evropské investiční banky a „zelená“ půjčka 100 mil. eur od osmi komerčních bank. Navíc Metsä Fibre obnovilo 200mil. revolvingový úvěr.
Významná část vyrobené celulózy se zpracuje na krycí karton v sousedící papírně Metsä Board. V této souvislosti se Metsä Board rozhodla zvýšit její kapacitu z ročních 425 000 t nenatíraného a natíraného kraftlineru s bílou vrchní vrstvou o 40 000 t, a to nákladem 67 mil. eur na modernizaci papírenského stroje datově řízenou predikcí a autonomní optimalizací kvality. Navíc od Metsä Fibre v roce 2023 odkoupí výrobní linku na nebělenou buničinu s kapacitou 180 000 t ročně.
Stora Enso zahajuje studii proveditelnosti a proces žádosti o environmentální povolení pro papírnu Skoghall ve Švédsku, kde chce modernizovat a rozšířit kapacitu výroby buničiny z 370 000 na 780 000 t a lepenky z 885 000 t na víc než 1 mil. t ročně. Z papírny by se stal integrovaný, značně nákladově výhodný a ekologický výrobce obalových lepenek a tržní bělené buničiny z měkkého dřeva. Integrace by se blížila 100 %, projekt by také výrazně snížil emise fosilního CO2 z výroby. Výdaje se odhadují na asi 800–850 mil. eur. Dokončení studie se očekává na konci roku 2021, výroba by začala nejdříve v 4Q 2023. Hannu Kasurinen, výkonný viceprezident, divize obalových materiálů: „Investice mj. posílí potenciál pro růst zisků v přitažlivých koncových segmentech, jako jsou lepenky k balení tekutin a natírané nebělené krafty. Rozhodnutí bude učiněno po dokončení studie a závisí též na výsledku žádosti o environmentální povolení od místních úřadů.“
Jak jsme již informovali, švédská SCA hodlá v areálu Ortviken vybudovat nákladem 1,45 mld. SEK závod na výrobu chemicky upravené termomechanické vlákniny (CTMP). Teď během ledna a února zastavila všechny tři tamní papírenské stroje s roční kapacitou 800 000 t natíraných a nenatíraných publikačních papírů. PM5 bude rozmontován mj. proto, aby uvolnil místo pro společnost Renewcell, jež by zde v roce 2022 měla začít s recyklací textilních vláken.
