Page 41 - Packaging 5/2021
P. 41
Recyklace, Papír
& Obaly
Tobias Mohr
+49 172-562 973 9 tobias.mohr@monowell.de
+420 775 98 98 21
www.palm.info
TECHNOLOGIE / PAPÍR A OBALY
Obalové biomateriály
VÚstavu pro bioprodukty
a papírenskou technologii
na Technické univerzitě Štýrský Hradec výzkumníci produ- kují organicky rozložitelné materiály ze složek dřeva – celulózy, hemi- celulózy a ligninu. V tzv. bariérové laboratoři zkoumají obalové bioma- teriály s vlastnostmi stejně dobrými, jako mají syntetické plasty. V rámci tříletého projektu PapSpray, finan- covaného 810 000 eur Rakouskou agenturou pro podporu výzkumu, hledají způsob nástřiku biopolymerů na papír a lepenku: „Nástřik biomate- riálů pomocí konvenčních metod má své limity kvůli jejich složitým reologickým vlastnostem.“ V dalším výzkumném projektu BreadCell z dotačního programu EU Budoucí a vznikající technologie pracuje mezioborový tým ze Štýrského Hradce, Univerzity Vídeň, neziskové výzkumné orga- nizace BioNanoNet a Evropského výzkumného střediska Tecnalia pod vedením Chalmersovy technické univerzity z Göteborgu „na udržitel-
ných celulózových pěnách k náhradě syntetických kompozitů“.
Plast z citrusových slupek a cukrovky
Pro Finské středisko technického výzkumu VTT slouží zemědělský odpad s obsahem pektinu, tedy
citrusové slupky a cukrová řepa, jako surovina pro organické PEF plasty (polyetylenfuranát), jež umějí snížit uhlíkovou stopu plastových lahví
o 50 %. Mimo to prodlužují sklado- vatelnost potravin, protože bariérové vlastnosti PEF plastů jsou lepší než PET. PEF je rovněž plně recyklovatelný a obnovitelný. Technologie používá stabilní meziprodukt pro výrobu FDCA (2,5-furandikarboxylová kyselina), jednoho z monomerů PEF, dovolujícího
účinné zpracování. VTT si ji nechalo patentovat a jeho jedinečné vybavení zajišťuje, že brzy bude připravena pro výrobu v průmyslovém měřítku.
Papír ze zemědělského odpadu
Indické Státní středisko pro bio- technologii odhaduje, že v zemi se ročně spálí 92 mil. t zeměděl-
ského odpadu. Protože stroje jsou drahé a ruční pletí časově náročné, bývá běžné vypalování strnišť, které obzvlášť na severu země vede k vel- kým ekologickým škodám. Zároveň je Indie jedním z největších dovozců řeziva. Start-up Craste z Púny obě myšlenky spojil: Od zemědělců vykupuje zbytky plodin po šesti rupiích za kilo (cca 1,80 Kč) a recyk- luje je na obalový materiál – překliž- ku bez škodlivého formaldehydu, obaly a papíry. Nyní pod obchodním jménem Fuma Labs „čeká na patent na Fumasolv k extrakci ligninu pro oba- ly“. V dalších pěti letech chce rozšířit své podnikání v podobě franšízy, snaží se i o globální expanzi.
