Dávají opakovaně použitelné farmaceutické obaly smysl?

Jak známe z amerických filmů a seriálů, výdej léčiv na předpis probíhá v USA jinak než u nás: Jsou nadávkována v téměř jednotných plastových lékovkách s plastovým víčkem, opatřených štítkem s potřebnými informacemi. Tato unifikace svádí k úvahám, zda by se obaly nedaly používat opakovaně. Na toto téma se v listopadu zamýšlela na portálu Packaging Digest nezávislá novinářka Kassandra Kaniaová a technická ředitelka Globální aliance pro pokročilé opakované použití PR3 Claudette Juskaová.

Americký státní normalizační institut (ANSI) připravuje sedm nových norem pro racionalizaci logistiky opakovaně použitelných obalů [https://www.pr3standards.org/the-pr3-standards]. Akreditovanou organizací pro jejich vypracování je projekt PR3 Reusable Packaging System, vedený nezávislou organizací Resolve. Normy pomohou sjednotit systémy a infrastrukturu, vytvořit interoperabilitu, zvýšit hospodárnost, pohodlí a uspořit náklady. Mají poskytnout návod pro sběr, třídění, vymývání, redistribuci a digitální sledování obalů. Nejblíže dokončení jsou normy pro návrh a vlastnosti obalů a pro vymývání a Jaskaová doufá, že do konce roku 2025 budou všechny schváleny ANSI. Primárním subjektem sice jsou obaly na potraviny, nápoje a rychloobrátkové spotřební zboží, nicméně profitovat by u nich mohly i lékárny.

Podle Juskaové byl program zahájen před pěti lety v reakci na problémy s odpadem z plastových obalů – opakované použití je slibné udržitelné řešení, které má stejně tak potenciál finančních výhod. Ačkoli největším tvůrcem obalového odpadu je plast, normy se vztahují i na sklo nebo nádoby z korozivzdorné oceli. „Přechod z plastů na organicky rozložitelné plasty, kovy nebo sklo může být mnohem dražší a zvyšuje náklady. Ale opakované použití ve velkém měřítku má potenciál snížit systémové náklady pro spotřebitele i společnosti.“ Juskaová připouští, že řešení je problematické – je zapotřebí celý systém zpětné logistiky, ale tady vstupují do hry normy, které pokryjí vše od vymývání po správné etiketování, aby spotřebitelé rozpoznali, že je mají vracet. Aby systém fungoval, jsou základem rychlé obrátkové časy, a právě proto by opakované použití lékovek na předpis mohlo být schůdnou možností. „Mohl by to být potenciálně dokonalý model pro přepsané léky, které si pacienti automaticky vyzvedávají každý měsíc. Už mají vztah s lékárnou, takže zpětný odběr lékovek při přebírání nových dává spoustu smyslu.“ Nicméně Juskaová neví, jestli by farmaceutické obaly vyžadovaly stejnou, nebo vyšší úroveň hygienických opatření ve srovnání s lahvemi na potraviny a nápoje. A doplňuje, že návratnost a to, kolikrát lze obal znovu použít, se liší v závislosti na výrobku. Ale na konci životnosti by se obal mohl recyklovat, pokud by to bylo proveditelné.