Univerzita pomohla vynálezkyni s prototypem obalu

Britská Lancasterská univerzita v rámci svého Nízkouhlíkového ekologického inovačního programu (LCEI) pomohla malým podnikům rozvinout nízkouhlíkové inovace. LCEI bylo částečně financováno Evropským fondem pro regionální rozvoj a členy konsorcia byly např. Liverpoolská univerzita Johna Moorese a Liverpoolská univerzita. Carolyn Hayesová, projektová manažerka, LCEI: „Jedním z největších problémů malých podniků a charitativních organizací je nedostatek zdrojů, jako je personál, znalosti a čas. Program nabízel přístup k dovednostem a odborným znalostem vysokoškoláků, postgraduálních studentů a světově uznávaných akademiků, využívajícím nepřeberné množství našich zařízení světové třídy, aby určili postup na míru. Pomohli podnikům přehodnotit jejich uhlíkovou stopu a spotřebu energie a připravit se na situace, jako je současná energetická krize.“

Jednou z 28 společností v programu, které spolupracovaly s univerzitou s cílem třeba vyzkoušet nový výrobek, provést průzkum trhu, revidovat obchodní model nebo analyzovat uhlíkovou stopu, je i Let’s Rethink This Laury Meehanové.

Výrobek pojmenovaný Nada – 100% udržitelné, opakovaně plnitelné korkové pouzdro na deodorant – funguje jako alternativa k tradičním kovovým nebo plastovým roll-on obalům. Už vyhrál designovou cenu v rámci unijního WORTH Partnership Projectu a zajistil si financování na další vývoj, jakož i příležitost k vystavení na Salone del Mobile během Milánského týdne designu. Meehanová přišla na nápad v roce 2021 po léčbě rakoviny prsu: „Zkoušela jsem se vyhnout určitým chemikáliím, a tak jsem začala více používat přírodní produkty. Ale při jejich hledání jsem narazila na spoustu nepravdivých greenwashingových prohlášení o recyklovatelnosti obalu.“ S talentem pro design, který jí předtím vyhrál cenu za výrobek pro děti, začala navrhovat opakovaně plnitelnou kartridž z korku: „Korkovník se dokáže po sklizni regenerovat, což je pozoruhodné. Není to dokonalý základ pro výrobek, který se organicky rozloží s menším vlivem na prostředí?“ Meehanová potřebovala pomoct se složením deodorantu, aby dokonale zapadl do pouzdra. Prostřednictvím LCEI získala plně financovaný přístup k chemickým a strojírenským zařízením a badatelům z univerzity. „Spolupráce s univerzitou mi přinesla mnoho výhod. Každá fáze vývoje nového výrobku, obzvlášť tak odlišného, jako je ten můj, vyžaduje spoustu zdrojů. Tolik času a peněz prostě nemám. LCEI tyto překážky překonalo a umožnilo mi přístup ke skutečně chytrým lidem se zkušenostmi, aby proměnili můj nápadu v něco hmatatelného. Pomoc odstranila rizika procesu vývoje a podstatně urychlila mou cestu. Dala mi sebevědomí a důvěru ve výrobek.“ S prototypem v ruce teď diskutuje s výrobci, zkoumá možnosti parfemace a hledá investory.