Klíčem je mezioborová spolupráce, konstatuje EuPC
Evropská asociace zpracovatelů plastů: Jedním z cílů směrnice o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí je snížit znečištění oceánů. Na tento bod upozorňuje samotná směrnice jako na klíčové opatření k dosažení cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje č. 14. Plastikářský průmysl usiluje o splnění nejvyšších environmentálních standardů stanovených na úrovni EU, aby umožnil úplný přechod k oběhovému hospodářství a zajistil vysokou úroveň ochrany životního prostředí. Spolupráce s ostatními segmenty trhu, včetně papírenského průmyslu, je zde skutečně klíčová. V poslední době se objevily různé názory ohledně položek, které by měly být zahrnuty do působnosti směrnice. Papírenský průmysl vyzval k vyloučení papírových výrobků potažených polymerem, protože objem plastů je v nich minimální.
Zde je třeba zdůraznit, že ani směrnice, ani její prováděcí předpisy, které již byly zveřejněny nebo jsou ve fázi návrhu, nestanovují horní hranici pro množství plastu, nad kterou by měl být produkt zahrnut do oblasti její působnosti. Důvodem je to, že Evropská komise při přípravě směrnice posuzovala výrobky spíš kvalitativně než kvantitativně. Tento opatrný přístup vedl zákonodárce k závěru, že není relevantní, kolik plastu jednotlivý výrobek obsahuje, ale spíše to, jakou měrou se polymerní složka podílí na jeho celkové funkci a jak vysoká je pravděpodobnost, že výrobek po použití bude představovat znečištění životního prostředí. Hlavní otázky, které je třeba si položit, aby bylo možné jej vyloučit: Byl by schopen plnit svou hlavní funkci, kdyby z něj byla odstraněna polymerní složka? A jaká je pravděpodobnost, že bude po použití nesprávně zlikvidován?
Názor EU neponechává žádný prostor pro pochybnosti, pokud jde o výrobky z papíru/lepenky na jedno použití, kde plastový povlak nebo plast v hmotě buničiny např. zajišťuje odolnost vůči vodě nebo mastnotě: Bez těchto složek nejsou schopny plnit svou hlavní funkci.
Pokud jde o odhazování odpadků spotřebiteli, jsou papírové/lepenkové výrobky na jedno použití s obsahem polymerní látky vnímány jako ekologičtější, a to tím více, čím méně plastu obsahují. Proto s větší pravděpodobností skončí pohozeny venku, protože si spotřebitelé neuvědomují následky nesprávné likvidace výrobků vnímaných jako 100% papír, když nevědí, že většina nese plastovou bariéru.
Vedle skutečnosti, že směrnice je užitečným prostředkem k dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí, měl by ji celý průmysl interpretovat jako motor modernizace a jako pobídku pro výzkum skutečně ekologických náhrad, které jsou schopny zaručit jak vysokou úroveň ochrany životního prostředí, tak vysoké standardy výrobků. A to nehledě na odvětví, aby bylo možné se jednotně přizpůsobit právnímu rámci EU, aniž by byly vyloučeny výrobky, v nichž jsou polymery přítomny v menším množství a v současnosti je nelze nahradit jinými materiály, které by zaručily srovnatelnou úroveň vlastností.
