Pokusy s jedlými povlaky pro čerstvé ovoce

Velké ztráty potravin v indickém zemědělství jsou způsobeny absencí posklizňové úpravy, tradičním skladováním, zamořením mikroorganismy a škůdci, nedostupností zpracovatelských metod a omezenou dostupností chladicích zařízení při skladování i přepravě, proto je tamější velkou prioritou vývoj povlaků na čerstvě sklizené ovoce a zeleninu. Vědci ze Státního agropotravinářského biotechnologického ústavu (NABI) v indickém Mohali vyvinuli netoxický jedlý materiál, jenž se zakládá na polysacharidech z pšeničné slámy (arabinoxylan, AX) a ovesných otrub (ß-glukan ester kyseliny stearové, SABG). Tato směs byla v různých koncentracích (1–4 %) nanášena na čerstvě sklizené plody. Např. u broskví při 20 °C a relativní vlhkosti 80 % omezila ztrátu hmotnosti a posunula zrání o 7–10 dní proti těm neošetřeným; u jablek během skladování v různých podmínkách (22 °C při 65 % a 85 %) v porovnání se šelakem výrazně zlepšila kvalitu po více než 30 dní; u banánů při pokojové teplotě prodloužila jednotné dozrávání bez výrazného černání až o sedm dní. Náklady na AX-SABG v koncentraci 1 % jsou v přepočtu asi 0,10–0,15 Kč/ks, což je více než srovnatelné s komerčními pryskyřicemi potravinářské kvality. Aplikace je jednoduchá a může být prováděna přímo v místě sklizně.

Badatelé z americké Riceovy univerzity, Purdueovy univerzity, Univerzity Houston, Georgijského technického institutu a Rensselaerova polytechnického institutu studují použitelnost vajec jako základu pro levný tenký povlak, který by prodloužil skladovatelnost jahod, avokád, banánů apod. Lze ho aplikovat namáčením nebo stříkáním. Je netoxický, jedlý, neovlivňuje chuť, ale lze ho i snadno smýt, pokud by snad konzument trpěl alergií na vejce. Obsahuje 70 % bílků a žloutků, většina zbytku je nanocelulóza ze dřeva, která funguje jako bariéra pro vodu. Kvůli antimikrobiálním účinkům je přidán kurkumin a pro pružnost glycerol. Povlak vykázal pozoruhodnou odolnost vůči hnilobě po delší období než standardní suroviny, jako je vosk, ale bez některých průvodních problémů. Je do velké míry neprostupný jak pro vodní páru (zabraňuje dehydrataci, tedy sesychání), tak pro plyn (zabrání předčasnému zrání). Tlakové zkoušky ukázaly, že obalené ovoce je výrazně tužší a pevnější. Samostatná fólie vyrobená z tohoto materiálu je extrémně ohebná a odolává popraskání. Podle tahových zkoušek je stejně tuhá jako jiné výrobky, včetně syntetických fólií, používané pro balení plodin.

Nyní badatelé experimentují se složením a zvažují další suroviny. „Zvolili jsme vaječné proteiny, protože mnoho vajec přichází nazmar, ale to neznamená, že se nedá použít něco jiného,“ Muhammad Rahman, vědecký pracovník, vedoucí týmu. V USA běžně skončí na skládce až 200 mil. ze 7 mld. vyprodukovaných vajec, i když s nimi není nic v nepořádku. Pulickel Ajayan, profesor strojírenství, Rice: „Snížení nedostatku potravin způsoby, které nezahrnují genetickou modifikaci, nejedlé povlaky nebo chemické přísady, je důležité pro trvale udržitelný život. Projekt je pozoruhodnou kombinací interdisciplinárního úsilí materiálových inženýrů, chemiků a biotechnologů z mnoha univerzit po celých Státech.“