Rozloží se? Nerozloží?

Podle studie University of Plymouth, publikované v žurnálu Environmental Science & Technology, organicky odbouratelné plastové tašky unesou nákup, i když byly tři roky vystaveny vlivům prostředí. Badatelé ze střediska pro výzkum znečištění oceánů vzali biologicky rozložitelné a kompostovatelné tašky (mnoho z nich bylo označeno jako „rostlinná alternativa k plastům“ a „vrátí se zpátky do přírody rychleji než běžný plast“) a nechali na ně působit vzduch, půdu a mořskou vodu. Biodegradovatelné, oxodegradovatelné a konvenční plasty zůstaly funkční, i když byly v půdě nebo v moři tři roky. Kompostovatelná taška zmizela z moře po třech měsících, ale v půdě byla přítomna ještě po 27 měsících, i když vykázala určité známky rozkladu. Prof. Richard Thompson, vedoucí střediska: „Výzkum vzbuzuje otázky, co veřejnost očekává, když uvidí označení ‚biodegradovatelný‘. Naše studie zdůrazňuje potřebu vzniku norem pro degradovatelné materiály, které jasně vymezí vhodné způsoby likvidace a tempo rozkladu, jež lze očekávat.“
Ihned po zveřejnění zprávy se ozvala organizace Bioplastics, že studie byla zavádějící, protože testovala výrobky odhozené jako smetí. Hasso von Pogrell, jednatel European Bioplastics, argumentoval, že nebylo zkoušeno průmyslové kompostování a že jen jeden uvedený výrobek měl osvědčení o kompostovatelnosti podle normy 13432: „Většina tašek ze studie není biologicky rozložitelná podle definic EU. A ani plastové výrobky s osvědčením pro průmyslové kompostování se nemají vyhazovat jako smetí. Takové testování je pro veřejnost zavádějící. Vytváří dojem, že výrobek nemá požadované vlastnosti, i když nebyl testován v náležitém prostředí.“
O týden později autoři studie připustili rozpor ve svých tvrzeních a upravili text tak, že vynechali odkazy na kompostovatelné tašky vyjma jednoho odstavce.