Japonská reforma zákoníku práce ovlivňuje obalovou logistiku

V našem souhrnu informací o zdražování papíru a lepenky se u japonského dodavatele Rengo objevuje termín „problém roku 2024“. Server 360 Business Law stručně upřesnil, o co se jedná: „V reakci na vývoj trhu práce a vyšší poptávku po rovnováze mezi pracovním a osobním životem mají novelizované zákony o zaměstnanosti posílit přehlednost prostředí a ochranu zaměstnanců.

1. Zaměstnavatel musí zaměstnanci v okamžiku přijetí poskytnout jasné a podrobné informace o počátečním místu výkonu práce a její náplni a dále o každé možné změně v těchto oblastech.

2. Zaměstnavatel musí zaměstnance se smlouvou na dobu určitou informovat o maximálním počtu povolených obnovení a celkové délce pracovního poměru (u nás dobře známé řetězení smluv, pozn. překl.). Po pěti letech, pokud si to zaměstnanec přeje, může být převeden na smlouvu na dobu neurčitou.

3. Zaměstnavatel musí od zaměstnance získat výslovný dobrovolný souhlas před zavedením volné pracovní doby (myslí se neplacených přesčasů, pozn. překl.).“

 

Následky pro obalovou logistiku se zabýval Mohamed Dabo, přispěvatel serveru Packaging Gateway:

„Japonské reformy zvýraznily křehkost dodavatelských řetězců závislých na lidské práci. Novelizace z dubna 2024, která reagovala na dlouhodobý nedostatek pracovních sil v zemi a zároveň odstranění přepracovanosti a vylepšení rovnováhy pracovního a osobního života, zahrnuje přísné limity na přesčasové hodiny a celostátní tlak na automatizaci, čímž hluboce změnila dynamiku pracovních sil. V oborech silně spoléhajících na včasnou přepravu vznikají úzká hrdla. Odborníci informují o zpožďování dodávek materiálů a přerušování just-in-time výrobních procesů. Mnohé společnosti se snaží upravit své plány a zajistit si alternativní poskytovatele logistiky. Zpomaluje se japonský vývoz, opožděné dodávky na zahraniční trhy ohrožují pověst a spolehlivost země. Rostoucí tlak na logistické sítě v domácích podmínkách přináší vyšší náklady na distribuci a skladování a problematizuje konkurenceschopnost cenové politiky. U zahraničních podniků, které dovážejí obalové materiály z Japonska, zůstávají nevyřízené projekty, které vyžadují alternativní zdroje nebo prodloužení dodací lhůty.

V reakci na to obalové společnosti investují do automatizace a digitalizace k racionalizaci provozu. Reforma urychlila zavádění autonomních doručovacích vozidel, robotických třídicích systémů a plánování logistiky na bázi AI. Nicméně malé a střední podniky čelí překážkám v zavádění takových technologií kvůli vysokým nákladům. Oborová sdružení apelují na vládu, aby poskytla dotace a školení, aby se tento přechod usnadnil. Obaláři spolupracující s japonskými partnery by se měli s postupným zaváděním reformy připravit na pokračující fluktuaci distribučních řetězců. Zásadní strategií je vytváření pohotovostních plánů, podpora užších vztahů s poskytovateli logistiky a diverzifikace dodavatelů.“