Jak může balení pomáhat v boji s organizovaným zločinem?

Na konferenci při veletrhu Packaging Innovations v únoru v Birminghamu přednášel mj. i Andrew Masterson, detektiv inspektor z Police Intellectual Property Crime Unit (PIPCU). Jednotka je součástí samostatného útvaru City of London Police a vede boj proti organizovanému zločinu a padělání po celé Velké Británii. Záznam přednášky ze serveru mírně redakčně krátíme:

 „Padělání je globální problém, nedávno vyčíslený na 4,2 bln. $ – hned za obchodem s drogami. Velkou Británii stojí následky nelegálního obchodu kolem 9 mld. £ a ohrožují přibližně 80 000 pracovních míst ročně.“ Padělaná bunda nebo kabelka se sama o sobě může zdát neškodná, ale často ji vyrábějí nebo distribuují gangy, které jsou přímo napojené na organizovaný zločin. „Kriminálníci, kteří prodávají padělané zboží, nezůstávají jen u něj. V souvislosti s padělanými výrobky narážíme na moderní otroctví, praní špinavých peněz, obchodování s drogami, přestupky v oblasti zdraví a bezpečnosti. Obzvlášť parfémy se mohou vyrábět a skladovat v nevábném prostředí. Jakmile se dostanou na ulici, mohou vypadat jako legitimní výrobky, takže pro nás je záležitostí veřejného zdraví sledovat peníze a přerušit řetězec těchto padělků. Pro mě je klíčem zbavit tyto zločince prostředků. Jen letos jsme zabavili padělky v hodnotě kolem 400 000 £, které tedy neskončily v kapsách zločinců. Z ulic zmizelo také padělané zboží za asi 6 mil. £, takže nemůže být prodáno nic netušící veřejnosti. Jenomže tím tento globální problém nekončí. Proto je naším posláním vzdělávat veřejnost a zapojit podniky, abychom tento boj vedli společně. Problém se nevyřeší tím, že policie bude obcházet a zatýkat lidi – to je staromódní pohled.“ Existuje mnoho přímých i nepřímých obětí obchodu s padělky – v mnoha případech jsou to otroci násilně zadržovaní v otřesných podmínkách a přinucení vyrábět levné napodobeniny. „Škoda pro průmysl nespočívá jen ve ztrátě tržeb, je to ztráta ochrany značky a důvěry v obor. Pokud si zákazník koupí padělaný výrobek, který se pak rozbije, neuvědomí si nezbytně, že si koupil levný padělek. Bude vinit značku. Viděl jsem podniky trpět, a dokonce zkrachovat jako následek takového poškození pověsti.“

A stejně jako se rychleji než dřív vyvíjí a inovuje legitimní obalový průmysl, dělají to i padělatelé. „Zločinci mohou obaly využívat, aby obešli zákonné postupy, jako jsou celní kontroly. Společnosti velmi dobře informují pohraničníky (Border Force) o tom, jak chrání svoje zboží. Ale například vloni se odehrál případ, kdy byly k dovozu padělaných výrobků Apple do země použity padělané krabice. Věděli jsme, že obchod prodává padělky, ale nemohli jsme je najít. Při dalším vyšetřování se zjistilo, že používali na zakázku vyrobené krabice, které byly o jen milimetr větší než originální obal, a v nich byl padělek uložen. Když procházely přes pohraniční kontrolu, vypadaly jako neznačkové výrobky třetí strany. Potom zločinci výrobky vybalili a prodávali je jako originály Apple, ale o 10–20 % levněji.“ Při vyšetřování se zjistilo, že založili úplně novou obalovou společnost, která vyráběla jak nelegální, tak legální obaly, což je prý běžné. „Zapojujeme co nejvíc třetí strany, které mohou tyto ‚pololegální‘ podniky identifikovat, ale neexistuje jednoduchý způsob, jak je poznat. Proto má legitimní obalový průmysl tak důležitou roli se svým etiketováním, identifikací, QR kódy, digitalizací apod. Všechno, co lidé tady na veletrhu vědí, může agentům Border Force napovědět, že výrobek by mohl být padělaný a potřebuje další vyšetřování. Stále vyzýváme k výměně informací a spolupráci s Border Force, aby agenti věděli o nových způsobech, jak odlišit pravé výrobky od napodobenin. Například Heinz vloni v březnu přidal na etiketu kečupů vzorek v konkrétním odstínu Pantone, jakou barvu má mít omáčka uvnitř. Pokud teď někde v restauraci nebo kavárně zaznamenáte rozdíl, pak je jisté, že majitel vyměnil produkt v lahvi. Někdy tyto malé, důmyslné změny mohou urychlit ponaučení veřejnosti, jak poznat podezřelé nebo padělané zboží.“