Badatelé vyvíjejí z rajčat laky na kovové obaly

Badatelé ze dvou španělských univerzit Instituto de hortofruticultura subtropical y mediterránea v Malaze a Instituto de ciencia de los materiales v Seville našli řešení pro ochranu kovových potravinářských obalů. Jako vnitřní nátěr plechovek, včetně konzerv, může posloužit rozložitelná organická alternativa ze zbytků po zpracování rajčat (tzv. výlisky či mláto). Výzkum ukázal, že ekologická pryskyřice odpuzuje vodu, pevně lpí na lakovaném materiálu a zabraňuje korozi způsobené solí a jakoukoli kapalinou. Vědci porovnávali její výrobu s ekvivalentním procesem výroby bisfenolu A (BPA), který se používá k ochraně potravin před korozí kovů, nicméně uvolňuje částice nebezpečné pro lidské zdraví. Pryskyřice z rajčat uvolňuje méně CO₂ než BPA. Posouzení životního cyklu určilo výrazný nárůst udržitelnosti proti výrobě BPA laků.

Z rajčatového mláta byla hydrolyticky extrahována lipidová frakce, výsledné nenasycené a hydroxylové mastné kyseliny byly nastříkány na typické kovové materiály potravinových obalů (hliník, pochromovaná a pocínovaná ocel) a polymerizovány pomocí samovolné polykondenzace bez katalyzátorů. Vrstva na hliníkové podložce vykázala nejvyšší míru polymerizace, pravděpodobně následkem lepšího odstranění molekul vody během reakce. Hydrofobie vrstvy a odolnost proti poškrábání závisely na druhu podložky a byly tím lepší, čím vyšší byl stupeň polymerizace. Laky na hliníku a do menší míry i na pochromované oceli nabízejí adekvátní ochranu proti korozi s hodnotami blízkými 106 Ω.cm². Po testování laku se simulovanými potravinami je dalším krokem test jeho účinnosti na plechovkách a obalech obsahujících skutečné potraviny a vyhodnocení jeho aplikace v průmyslovém měřítku. Dále je potřeba prozkoumat neškodnost těchto povlaků související s migrací potenciálně toxických látek vznikajících během tvorby povlaku.