Vědci objevili škodlivé účinky mikroplastů na zdraví střev

 

Vzhledem k tomu, že mikro(nano)plasty (MNP) se stále častěji vyskytují v potravinovém řetězci, jejich příjem lidmi se pravidelně zvyšuje. Podle nedávné studie výzkumníci objevili nepříznivé zdravotní účinky způsobené MNP a jejich degradovanými produkty na lidskou střevní mikroflóru. 

Co jsou mikroplasty a odkud se berou?

Jako mikroplasty se označují velmi malé kousky plastů, které jsou menší než pět milimetrů. Dále se mohou dělit do dvou skupin podle svého původu:

 

Primární mikroplasty:

• Do přírody se dostaly rovnou jako malé částečky a předpokládá se, že tvoří 15 až 31 % mikroplastů v oceánech

 

Hlavní zdroje mikroplastů:

• Praní syntetického oblečení – 35 % primárních mikroplastů
• Sjíždění pneumatik – 28 % primárních mikroplastů
• Záměrné používání mikroplastů v kosmetice (například mikroperly v krémech nebo abrazivní částice v peelingových přípravcích) – 2 %

 

Sekundární mikroplasty:

• Vznikají rozpadem větších kusů plastových produktů jako plastových tašek, lahví či rybářských sítí

• Tvoří většinu mikroplastů v oceánech

Studie zveřejněná v časopise Microbial Biotechnology zjistila, že plasty byly detekovány ve většině kategorií konzumovaných potravin, pitné vody a lidských výkalů. Vědci proto zdůrazňují, že orální požití se stává primárním zdrojem expozice MNP a gastrointestinální trakt, především střevo, neustále interaguje s těmito malými částicemi. 

Údaje ukazují, že po orální expozici mají MNP škodlivý dopad na střevní mikroflóru v široké škále modelů vodních a suchozemských zvířat a myší, podporují střevní dysbiózu, metabolické narušené funkce a zánětlivé střevní prostředí, stejně jako systémové účinky, z nichž dlouhodobé důsledky jsou stále nejasné. 

Syntetické plasty jsou na vrcholu seznamu stále se hromadících škodlivin, negativně ovlivňujících život na planetě. Výzkum ukazuje, že do roku 2050 se očekává celosvětová roční produkce 1,1 mld. tun primárního plastu.

Narušení mikroflóry 
Vědci zdůrazňují, že na podporu rozhodování v oblasti zdravotní politiky a strategií zmírňování  jsou zapotřebí multidisciplinární výzkumné iniciativy. Lidé jsou vystaveni částicím MNP denně a jejich příjem prostřednictvím potravního řetězce a pitné vody představuje významný zdroj expozice. 

Výzkumníci říkají, že zatím neexistuje jasná souvislost mezi mikrobiální degradací MNP a mikrobiotikou lidského střeva, pokud jde o specifickou ekologickou zátěž a biologický význam.

Proto se rozluštění rozsahu, v jakém se diverzifikují střevní mikroorganismy, základní druhy MNP, specifické mechanismy a biologické důsledky stanou důležitými pro pochopení lidské reakce na expozici MNP prostřednictvím stravy.