Obejde se polygrafie bez oxidu chromového?

Obejde se polygrafie bez oxidu chromového?

Než vypukla epidemie koronaviru, bylo na polovinu března do Mnichova naplánováno sympozium o oxidu chromovém (CrO3), kde se mělo diskutovat o procesu, termínech a podmínkách jeho schválení a technických opatřeních v našem oboru.

Podle údajů Evropského hlubotiskového sdružení (ERA) se v Evropě ročně vyrobí kolem 1,2 mil. hlubotiskových válců – a pro ně je CrO3 životně nezbytný, protože zajišťuje tvrdost tiskové formy. Podle nařízení REACH je však CrO3 spolu s ostatními vodou rozpustnými sloučeninami šestimocného chromu „látka vzbuzující mimořádné obavy“ a jeho použití mělo být zakázáno už v září 2017. Představuje totiž riziko spojené se vznikem rakoviny plic, může způsobit vředy v plicích, hrdle a v nose a také ovlivnit vnitřní orgány. Přesto Evropská komise odsouhlasila jeho další používání, protože se v mnoha oborech – mj. polygrafickém, leteckém i automobilovém průmyslu – ukázal být nenahraditelný.

ERA odhaduje, že evropský průmysl spotřebuje 10 000 t CrO3 ročně a na hlubotisk z toho připadá asi 170 t. Jeho zákaz představuje pro hlubotisk hrozbu zániku, proto se mu ERA a další členové Konsorcia pro autorizaci CrO3 (CTACSub), které sdružuje mj. Boeing či kazachstánskou chemičku Aktobe, ale i „řadové“ uživatele, jako jsou hlubotiskaři, pokoušeli zabránit. Vloni dokázali získat autorizaci, když Evropská agentura pro chemické látky doporučila jeho schválení, které nyní platí do září 2024. Poté bude muset být obnoveno, ale než padne příslušné rozhodnutí, zůstává obor v nejistotě. I když chemikové tvrdě pracují na možných alternativách.