„Až o 75 procent méně plýtvání potravinami díky plastovým obalům“

Po celé Evropě skončí každý rok jako odpad až 90 milionů tun cenných potravin. To je nejen eticky diskutabilní, ale také velký ekonomický a ekologický problém, uvádí FCIO, rakouský Oborový svaz chemického průmyslu. V přepočtu tento odpad znamená pro klima zátěž 304 miliony tun skleníkových plynů, ekonomické škody jdou do miliard. Jednou z hlavních příčin, proč se potraviny v maloobchodě a v domácnostech vyhazují, je jejich znehodnocení. Klíčovým prvkem při snižování odpadu je proto prodloužení trvanlivosti. „To, že vyhazujeme tolik jídla, je nešťastný, ale řešitelný vedlejší efekt naší moderní společnosti, protože by se mu dalo z velké části vyhnout efektivními řešeními obalů,“ říká Helmut Schwarzl, předseda FCIO za plastikářský průmysl. „Chytrá řešení na bázi plastů přizpůsobená potravinám by mohla dále snížit plýtvání potravinami až o 75 procent.“

Nedávné studie ukázaly, že používání plastových vakuových obalů může prodloužit minimální trvanlivost u hovězího masa na deset dní, což by vedlo ke snížení množství odpadu v maloobchodě z 12 na 3 % (to se rovná 75% snížení). Výrazně by se dal omezit také odpad ze zeleniny. Tenká plastová fólie vede u okurek k výraznému snížení míry odpadu z 9,4 na 4,6 %. U tvrdých sýrů mohou plastové obaly snížit odpad z 5 % na 0,14 %.

Obaly obecně tvoří jen velmi malou část uhlíkové stopy prodávané potraviny: uhlíková stopa potravin je v průměru 30krát vyšší než jejich obalů a u některých masných výrobků dokonce 200krát vyšší. „Posouzení životního cyklu plastových obalů mluví samo za sebe. Jejich zvýšené používání je dobré v boji proti plýtvání potravinami i v boji proti změně klimatu. Vliv na životní prostředí lze minimalizovat zvýšením míry recyklace. Výběr správného obalu proto musí vycházet z faktů. Předsudky vůči některým materiálům jsou kontraproduktivní a ohrožují klima,“ uzavírá H. Schwarzl.